Seznámili se, když byl Karel Horák na vojně. „Poznali jsme se dva měsíce před koncem mé vojny,“ říká Karel Horák a dodává, že byl s kamarádem z vojny na návštěvě nedaleko Znojma. "A když jsme se vrátili do kasáren, tak jsem mu řekl, že je pěkný kamarád. Že má takovou hezkou sestru a neřekne mi o tom. A on odpověděl, máš adresu, tak jí napiš,“ doplňuje někdejší voják prezenční služby. Jednou se pak s budoucí manželkou ještě setkali v době, kdy byl budoucí novomanžel v uniformě. „To bylo všechno naše chození,“ usmívá se Anežka Horáková, rozená Tomanová, a vnuk Pavel Juhas doplňuje, že děda s babičkou vždy říkají, že před svatbou se viděli celkem jen třikrát.

Manželé Anežka a Karel Horákovi ze Zborova (u Ledenic na Českobudějovicku) se brali už 27. března 1954. Na snímku svatební fotografie.Svatební fotografie.Zdroj: Deník/Edwin OttaSetkání na českobudějovickém nádraží přitom nepostrádalo humor. Mladá slečna v návalu lidí nápadníka přehlédla. „Přijela jsem vlakem a když jsem šla po schodech od vlaku, tak jsem ho minula,“ vzpomíná Anežka Horáková. Karel Horák měl totiž jiné oblečení, už nebyl v uniformě. „Já ji viděl hned, čekal jsem co bude,“ říká za sebe Karel Horák a připojuje, že pak na svou budoucí paní zavolal a mladí lidé se pak brzy vzali. Nyní je tomu už 70 let od svatby! Anežce Horákové bylo v únoru 92 let, Karlu Horákovi bude na podzim 95 let. Mají tři děti, sedm vnoučat, 12 pravnuků a dvě prapravnoučata. Na malé oslavě bude jen rodina, ale bude to skoro 30 lidí…

Příhoda z budějovického nádraží ale není jedinou, která dodnes baví mimořádné jubilanty. Po svatbě koupil Karel Horák Jawu 175 a jezdili spolu za manželčinými rodiči. Jednou zastavil, protože proti jelo blikající auto. Chvilku čekal a když zjistil, že jedou jen kombajny, znovu se rozjel z kopce dolů. Ale všichni traktoristé na něj lomili rukama. Divil se proč a pak se mu zdálo, že je motorka nějaká lehká. Sáhl za sebe a byl bez spolujezdkyně! Když se ohlédl, uviděl, že manželka stále stojí na místě, kde předtím zastavili kvůli autu s majákem… Po chvíli ale zase pokračovali v cestě.

Ocenění Čtenáře roku za rok 2023 v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Oceněn byl Dominik Kolář, na snímku v náruči tatínka Radka Koláře.
V Budějovicích vybrali nového Čtenáře roku. Jsou mu teprve čtyři

Domek ve Zborově, kde dnes manželé bydlí, patříval rodičům maminky Karla Horáka. On prožil mládí na Kladně, ale když maminka ovdověla, vrátila se se synem do rodného Zborova. Pracoval třeba u Pozemních staveb pak ve Zborově v zemědělském podniku. Dělal všechno možné. Oficiálně byl třeba skladníkem, ale protože jak říká, skladník byl podle všech postradatelný, tak když chyběl traktorista, musel vyrazit na pole. Později postavil a vedl pilu ve Zborově. Profesí byl tesař a celou rodinu přivedl k práci se dřevem. I syn je tesař, vnuk a jeden pravnuk jsou truhláři. Popisuje s hrdostí, jak ovládá práci se dřevem i dcera Blanka. „Jsem dcera tesaře a skoro všichni jsme truhláři. Poslední střechu děda dělal před čtyřmi lety,“ zdůrazňuje paní Blanka.

Jubilující manželka, paní Anežka, pracovala v zemědělství, vystřídala krmení telat, kuřat, prasat. Později se naučila jezdit na pionýru, kam jí Karel Horák přidělal nosič a vozila na něm plata vajíček do zborovského obchodu Korčákových. Vzpomíná, jak jednou měla se strojem problémy a chlapi nedaleko se smáli a měli pár poznámek. „Chlapi si dělali srandu, tak jsem jim řekla, kdybyste byli co k čemu, tak ty svíčky vyčistíte. Chlapi se sebrali a opravili to. Tenkrát lidi chtěli pracovat, dneska ne,“ poukazuje paní Anežka na to, že dnes není jisté, že by se takové okamžité dobrovolné pomoci dočkala.

Dětský pěvecký sbor Carmína.
Dětský pěvecký sbor Carmína vystoupí v newyorské Carnegie Hall. Držíme palce

A Karel Horák v podobném duchu zmiňuje, jak před několika lety řidička při menší nehodě zlomila několik dřevěných planěk u plotu u zborovské autobusové zastávky. Aniž by se ptal, plot opravil. A když přijel bývalý starosta Ledenic a nabídl, že tu práci obec zaplatí odmítl s tím, že to přece dělal zadarmo. Karel Horák kdysi také působil u zborovského fotbalového klubu. Nic jiného nebylo a pro kluky to podle něj byla šance podívat se někam na výlet. Dresy nosil prát domů manželce. Tak pak se sušily rozvěšené v dílně. „Taťka mi přines práci,“ komentuje to vesele Anežka Horáková. Že má stále smysl pro humor dává často najevo. „Omládnete,“ poznamenala třeba ke starostovi Ledenic Jiřímu Benedovi (Zborov patří pod Ledenice), když si při focení pro Ledenický zpravodaj přisedl k manželským jubilantům na postel. A ve srovnání s dvojicí, která je spolu už 70 let je skutečně mladým kde kdo! A také zajímavá vyprávění o zážitcích manželů jsou v rodině oblíbená. „Dozvíme se vždy spoustu věcí o tom, jak co dříve bylo,“ říká vnukova manželka Lucie Juhasová.

A recept na tak dlouhověké manželství? „Také jsme si leccos řekli, ale vždycky je třeba dát si tak týden pauzu a ono se to rozmělní,“ říká Karel Horák, manžel se skutečně letitou zkušeností.