A zatímco před lety se třásli žáci, aby se dostali tam, kam chtějí, dnes mají obavy ředitelé středních škol, aby naplnili kapacitu. Dětí vycházejících z posledních ročníků základek je totiž rekordně málo.

Čtyři třídy by chtěla otevřít například budějovická Střední průmyslová škola stavební. „Bereme 120 žáků. Zatím jsme dostali 153 přihlášek," řekl ve středu Deníku ředitel školy Vladimír Kostka. Jak ale vysvětlil, ačkoli čísla vypadají na první pohled nadějně, výsledek pak může být docela jiný. Deváťáci si totiž podávají přihlášky na dvě školy, a tak např. z loňských 146 přihlášených jich sem nakonec nastoupilo jen 96.

Vůbec nejhůře jsou na tom odborná učiliště. Sto dvacet učňů má možnost přijmout vltavotýnská Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Hněvkovice. „Když nastoupí šedesát učňů, bude to výborný výsledek," řekl ředitel školy Jiří Plaňanský.

Na učiliště se dětem nechce, i čtyřkaři chtějí maturitu. „Děti, které by měly být 
u nás, protože jsou šikovné na ruce a nebaví je učit se, se hlásí na střední školu, a pak se tam trápí," upozorňuje Jiří Plaňanský s tím, že běžně 
k nim pak žáci přestupují 
v pololetí nebo po prvním roce studia. Výjimkou tu ale nejsou ani devatenáctiletí žáci nastupující do 1. ročníku.

I čtyřkaři jdou na školu s maturitou

Maturitu za každou cenu. Tak uvažuje velké množství rodičů, kteří pomáhají svému patnáctiletému potomkovi s výběrem střední školy. Proč taky ne? Střední školy a učiliště v Jihočeském kraji nabízejí deset tisíc míst. Ze základních škol ale letos vychází  jen 4631 dětí. Téměř všechny tak mohou zkoušet štěstí na střední škole s maturitou.

Jak svorně potvrzují výchovní poradci na základních školách, rodičům jde hlavně o budoucí uplatnění jejich dětí. „Rodiče si myslí, že s maturitou budou mít děti lepší uplatnění, ale myslím si, že to tak není. Mnohokrát se lépe uplatní děti, které mají učební obor s výučním listem, který je žádaný," domnívá se Helena Teplá, výchovná poradkyně na Základní škole J.Š. Baara.

Ještě nevědí, čím být

Sami žáci v patnácti letech ještě nemají jasno o svém budoucím povolání. „Nevím, chtěla bych být ekonomka nebo právnička," říká Anna Švecová, deváťačka ze ZŠ J. Š. Baara, která se kromě  soukromé obchodní školy v Budějovicích přihlásila i na střední školu v Praze. S výběrem jí pomohla maminka.

Její spolužák Le Quang Dat taky není rozhodnut a řídí se radami svého staršího bratra. „Nevím, čím bych chtěl být. Možná finanční poradce, něco podobného dělá můj bratr," zamýšlí se Le Quang Dat. Studijní průměr má 1,47 a doufá, že se dostane na gymnázium.

Právě o gymnázia je ale takový zájem, že budou muset část adeptů odmítnout. Například Gymnázium J. V. Jirsíka přijme šedesát studentů do prvního ročníku čtyřletého gymnázia. Přihlášek jim zatím přišlo skoro 150. „Přijímací zkoušky ke čtyřletému studiu se nedělají, bereme podle prospěchu,"  uvedl ředitel gymnázia Jaroslav Pustina. Rozhoduje především studijní průměr v osmé třídě a v prvním pololetí deváté třídy. Nejdůležitější jsou podle Jaroslava Pustiny známky z češtiny, matematiky a cizího jazyka.

Šanci mají hlavně jedničkáři. „Dvojkaři už ztrácejí důležité body, naopak až dvacet bodů lze získat za úspěchy
v předmětových soutěžích 
a olympiádách. V případě rovnosti bodů rozhodnou pomocná kritéria," vysvětlil ředitel Pustina.

Podle počtu volných míst na jihočeských středních školách a učilištích, který více než sty procenty přesahuje množství deváťáků opouštějících základní školy, se dá čekat, že každé třetí místo zůstane na středních školách a učilištích neobsazeno.

Jak uvedla Hana Šímová, vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu, počet letošních deváťáků je absolutně nejnižší za poslední léta.