Na největším kolejišti pracují podle jednoho ze členů klubu Vojtěcha Buška různí členové klubu mnoha generací už třicet let. „Je to v podstatě nekončící práce, pořád něco přiděláváme a upravujeme," usmívá se.

Jejich nekonečného koníčka dokážou ale fanoušci modelářství ocenit. Karel Dyml z Českých Budějovic přišel na výstavu se svým vnukem Tomášem. „Moc se nám to líbilo. Železnici máme rádi, tahle je sice o něco menší, ale zase na všechno lépe vidíme," pousmál se a jeho vnuk jen přikývl. „Líbí se mi i modely domů a měst, kterými vlaky projíždí," dodal Tomáš a ukazoval na drobné detaily v krajině.

Právě nutnost vystavět i okolí trati dělá z modelářů univerzální kutily. „Jsme více modeláři, než fanoušci železnice. Ale do toho jsme i trochu zahradníci, trochu stavitelé a zedníci, když děláme baráčky," doplnil Vojtěch Buška s tím, že se klub věnuje především historickému provozu. „Ale nejvíce jsme pořád modeláři. Běžní fanoušci chodí spíš na nádraží," vysvětlil a dodal, že klub má šestnáct členů. Do kroužku chodí i osm malých modelářů, kteří se na výstavě také podíleli.

Při své práci se inspirovali rožnovští modeláři i tím, co viděli na svých cestách po železnici v celé republice. „Po železniční stránce je výstava takový mix. Máme tam oblast Číčenic a Tábora, koleje Jindřichova Hradce. Každému se něco líbí, jsou tam i kusy krajiny a zastávek, které jsou vidět na severní Moravě. Každý si do modelu zakomponuje to, co se mu líbí. Máme i holubovský most," vypočítal Vojtěch Bušek a s uspokojením sledoval klubovnu, která byla plná fanoušků železnice. „Návštěvnost naštěstí stoupá. Máme tři výstavy za rok. Vždy první víkend kolem dne dětí, poté první víkend po dvacátém listopadu, kdy máme výročí nastěhování do současné klubovny," vysvětlil a dodal, že třetí výstava je vždy první víkend po Štědrém dnu.