Naposledy se do akce dostala o víkendu. Vysokým sloupem dýmu se ohlašovala na cestě mezi Českými Budějovicemi a Netolicemi, kam vždy v květnu vyráží. Tentokrát to bylo na Rožmberské slavnosti.

Cesta parní lokomotivou je pro cestující plná romantiky, ale pro vlakovou četu je to také těžké práce. „Budeme v Dívčicích i v Netolicích dozbrojovat,“ uvedl za trojici mužů v lokomotivě Jiří Hájek. V řeči železničářské ale dozbrojování neznamená kulomety a náboje, nýbrž vodu a uhlí, které se musejí doplnit. Denní spotřeba originální železné babičky je přibližně 12 – 15 kubíků vody a 2,5 tuny uhlí.

A teplota v kotli? Odhaduje se. „V té době nebylo na měření nic. Důležitá je barva ohně. Nejlepší je, když je to do běla rozpálené,“ poznamenal na budějovickém nádraží Hájek a několikrát otevřel dvířka, aby topič mohl „naládovat“ před vyjetím. O chod stroje se spolu s ním starali Jiří Fleischman a Filip Tupý. O lokomotivu se stará budějovický Stocker club, nazvaný podle druhé parní lokomotivy, o kterou pečuje. Má ve správě ale i vagon z roku 1872!

Za rok obě „páry“ vykonají několik desítek pamětnických jízd. Nedávno například jedna vezla „vojenský“ historický vlak u příležitosti oslav konce 2. světové války.