Když se zemědělci ohlédnou při bilancování za posledními roky, není to úplně radostný pohled. Skokem vzrostly vstupy, třeba ceny hnojiv. Kvůli válce na Ukrajině přitvrdil konkurenční boj, protože se na český trh tlačí zboží určené ještě před pár měsíci pro někoho úplně jiného a teď je třeba ho prodat i za nízkou cenu. A navíc čelí i výčitkám za něco, co ovlivnit nemohou nebo jen zčásti - za ceny zemědělské a potravinářské produkce na pultech prodejen potravin.

A dlouhodobější bilance oboru, třeba v horizontu desítek let, není lepší. "Například v Jihočeském kraji za posledních dvacet let ubylo 80% prasat," uvádí Hana Šťastná, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje, jednu nepříznivou položku z mnoha. Z oboru zemědělské prvovýroby odešla téměř třetina pracovníků, což je způsobeno i nedostatečným finančním a společenským ohodnocením náročné práce v zemědělství.

Nestabilní pravidla

Podle Hany Šťastné jsou příčinou problémů mimo jiné nestabilní pravidla a podmínky pro podnikání v zemědělství a nedostatečná podpora tuzemských pěstitelů a chovatelů ze strany vlády. V důsledku toho se snižuje výměra ploch, na kterých se pěstuje zelenina a ovoce, brambory i rozloha celých ovocných sadů. A Hana Šťastná přirovnává české zemědělství k lodi, která pluje se stále většími a většími obtížemi.

K bilancování, které má veřejnosti osvětlit, jaké podmínky dlouhodobě panují v oboru, se odhodlali zemědělci v pátek v Českých Budějovicích v souvislosti s návštěvou prezidenta Agrární komory České republiky Jana Doležala na Fakultě zemědělské a technologické Jihočeské univerzity (ZTF JU).

Přitom jihočeští zemědělci odmítají, že by se ohledně jejich oboru jednalo o nějaké abstraktní problémy velkopodnikatelů. Neustále se zhoršující podmínky se dotýkají i středních a malých podniků nebo tisíců majitelů půdy, kterou si zatím ještě české firmy pronajímají. Třeba Jiří Spěváček, předseda představenstva Zemědělské společnosti Dubné, odmítl, že by měl být agrobaronem. "Máme pět set akcionářů," upozornil Jiří Spěváček s tím, že průměrná výměra na jednoho vlastníka je v jednotkách hektarů, ne v desítkách nebo stovkách. A přitom podnik dokáže produkovat denně 20 000 litrů mléka nebo 12,5 tisíce kilogramů hovězího masa měsíčně. Provozuje i bioplynovou stanici, což v současnosti významně ovlivňuje hospodaření ZS Dubné. Zisk firmy byl v roce 2021 necelých sedm milionů korun a vloni 27 milionů.

Zemědělci už delší dobu upozorňují na to, že s jejich aktuálními zisky by se bez dotací nedala ani udržet výroba, natož rozvíjet.

Sedmkrát dražší

A to se do loňských hospodářských výsledků ještě nezapočítávaly skokově až sedmkrát zvýšené ceny některých hnojiv, nahoru šly i postřiky. To dopadne do hospodaření až letos. A to už zase ceny obilí tlačí dolů obilí z Ukrajiny, které se nedá uplatnit na tradičních trzích třeba v Africe. "Budeme rádi, že budeme nad nulou," upozorňuje ohledně hospodářského výsledku Jiří Spěváček. Připomněl i to, že v rychlém sledu zakázaly dovoz obilí z Ukrajiny od 15. dubna Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko. "Česká republika řekla, že to není potřeba," zmínil reakci české vlády Jiří Spěváček.

Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR, rovnou nynější stav zemědělství označuje za selhání státu. "Špatně nastavená zemědělská politika, která nerespektuje povahu a strukturu sektoru, marný boj s obchodními řetězci, které si tu nastavily vlastní pravidla, na něž doplácejí jak spotřebitelé, tak dodavatelé. Trhy východních zemí Evropské unie zaplavené ukrajinskou pšenicí a dalšími komoditami, u nichž nejsou zajištěny stejné parametry kvality a nezávadnosti, jaké musí splnit české potraviny a krmiva," vyjmenovává Jan Doležal překážky pro udržitelné fungování zemědělského a potravinářského oboru u nás. A zdůrazňuje, že místo toho, aby ministerstva postupovala vstřícně k zemědělcům například při řešení přemnožených hrabošů, ještě se naopak chystá krácení dotací.

Narůstající administrativa

A Jan Doležal si posteskl i na narůstající administrativu, která podnikání v zemědělství provází. Přitom ani velká administrativa v oboru není schopna zajistit, aby měli třeba čeští zemědělci rozhodující vliv na cenu komodit alespoň na českém trhu nebo stabilitu cenového výhledu alespoň z roku na rok. Ceny obilí, kukuřice i další produkce se určují na evropské a často rovnou světové úrovni. Změny mohou skokově proměnit ziskovost ve ztrátu, ale o tom, co je zaseto na polích nebo krmeno ve stájích, se rozhoduje nejméně na dlouhé měsíce a spíše roky dopředu.

Jednou z možností, jak se vyrovnat s těžkou současnou situací v oboru, je nástup moderních technologií. To sice vyžaduje náklady, ale může to uspořit pracovníky, kterých se stejně v zemědělství nedostává a zvýšit i efektivitu výroby. Na tom se v pátek na půdě Fakulty zemědělské a technické shodli Jan Doležal a děkan fakulty Petr Bartoš. "Poptáváme nejen klasickou polní sílu, ale i lidi, kteří jsou schopni pracovat s moderními technologiemi," uvedl Jan Doležal s tím, že zemědělství je dnes i sofistikovaný obor.

Umělá inteligence

Děkan ZTF JU Petr Bartoš k tomu mimo jiné uvedl, že je potřeba rozšířit objem praxí ve spolupráci se zemědělskými podniky a zajistit i následné celoživotní vzdělávání odborníků. K projednávaným hlavním okruhům mezi vedením fakulty a agrární komory pak Petr Bartoš dodal, že je třeba i držet krok s nejmodernějším výzkumem například s možnostmi uplatnění umělé inteligence v zemědělství.

Při pátečním setkání k situaci v oboru Hana Šťastná zdůraznila, že pro zemědělce je nutné momentálně i seznámit veřejnost s tím, jaké problémy se musejí řešit a zároveň s tím, jak malý vliv mají zemědělci třeba na konečné ceny potravin na pultech obchodů. "To ovlivníme jen z velmi malé části," upozorňuje Hana Šťastná a poukazuje na zahraniční produkci nebo klíčovou pozici obchodních řetězců. Pro letošní sklizeň obilovin je například i přes stále dražší vstupy odhadována cenová úroveň na pětiletém minimu.