Nadějné zprávy přivezl včera do Českých Budějovic, kde právě rokovali jihočeští zemědělci na selském sněmu, jejich ministr Petr Gandalovič. Pokud dají čerstvému usnesení vlády zelenou Senát a také prezident Klaus, zemědělci dostanou už v dubnu celkem 2,6 miliardy.

Těmito penězi může stát například farmářům garantovat provozní úvěry. „Rovněž to bude nástroj, jak odkupovat pohledávky zemědělců za zpracovateli, kteří platí na delší než obvyklé lhůty splatnosti a zemědělcům to dělá velké problémy v cash flow. My tímto způsobem pomůžeme překlenout tuto situaci,“ přiblížil připravené programy ministr Petr Gandalovič.

„V dnešní době je každá pomoc dobrá, vnímáme to pozitivně, myslíme si, že v určitých oblastech, především v případech hůře dostupných provozních úvěrů, tato strategie může pomoci opravdu výrazně,“ pokyvuje hlavou místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR a zároveň regionální zástupce zemědělců z Českokrumlovska Václav Perník.

„V první řadě je třeba, aby ta pomoc přišla rychle. Nebylo by dobré, kdyby to bylo až v létě nebo na podzim. Ta potřeba peněz se váže k jarnímu období, kdy zemědělci potřebují investovat do polí,“ zdůrazňuje.

Mizerný odbyt mléka by mohl citelně ozdravit export

Nejen na včerejším selském sněmu, ale i na krátké schůzce ministra zemědělství Petra Gandaloviče s ředitelem Madety Milanem Teplým byla řeč o jednom z nejpalčivějších problémů chovatelů – o trhu s mlékem.

Hospodaří se ztrátou

„V sektoru mléka je v současnosti největší problém,“ souhlasí regionální zástupce a místopředseda Asociace soukromého zemědělství Václav Perník. Na mysli má jednak výkupní ceny, které nutí zemědělce prodávat mléko se ztrátou, jednak končící smlouvy a avizované utlumení výkupu mléka.

„Zemědělci nyní mléko vyrábějí dvě až tři koruny pod svými výrobními náklady, a to je dlouhodobě neudržitelné,“ konstatuje neveselou realitu posledních měsíců.

„Věřím, že dojde co nejdříve k obrácenému trendu. Při srovnání ledna a února poprvé přestala klesat cena Madety. Podle velice neoficiálních zpráv se ten trend může nepatrně obrátit, ale to není nic jistého,“ naznačuje s notnou dávkou opatrnost Perník.

Kdyby ale jihočeský zpracovatel neobnovil drobným farmám smlouvy a skutečně snížil výkup mléka o 250 až 300 tisíc litrů mléka denně, znamenalo by to velký problém.

„Momentálně je totiž mléko velice těžko uplatnitelné v jiné mlékárně. Zkrátka mléko, které není pod smlouvou, se obchoduje na základě individuální dohody, která je věcí nabídky a bohužel nízké poptávky. I kdyby ale smlouvy uzavřeny nebyly, věřím, že odbyt mléka bude, protože dnes je možné přebytky vyvézt i mimo Evropskou unii,“ přidává Perník další z nadějných zpráv.

Vývoz mimo Evropskou unii

„Mléčné produkty, které zatěžují náš trh, mohou zpracovatelé exportovat do třetích zemí,“ nastiňuje možnou cestu z bludného kruhu zvanou exportní subvence ministr zemědělství. Ten dokonce usiluje o navýšení dosavadních limitů.

„Není to žádná zisková činnost, je to aktivita zaměřená pouze na to, aby se trh, který je přesycen, uvolnil a mohly vzniknout podmínky, ve kterých se trh vrátí do rozumné rovnováhy. Pokud se budeme na Českou republiku dívat jako na producenta mléka z dlouhodobého pohledu, jsem přesvědčen, že až se srovnají podmínky starých a nových členských zemí, můžeme být velice dobře konkurenceschopní,“ přidává se s optimismem Gandalovič. „Tato obtížná doba musí skončit, musí zafungovat podpůrné programy.“

Pomoc státu pohledem z praxe

Třebaže plány, jak pomoci sedlákům v současné obtížné situaci z problémů, mají již poměrně konkrétní obrysy, někteří lidé z praxe se k nim ale staví rezervovaně. „Dneska prodělávám nějakých 140 000 korun měsíčně, když vezmu jen rozdíl v letošních a loňských cenách. Pomoc od státu nám pomůže asi jen částečně. Myslím si, že by bylo lepší zrušit dotace a narovnat ceny komodit, jako je obilí, mléko a maso. Pak si na investice dokážeme vydělat sami,“ míní Stanislav Bůžek, který hospodaří na rodinné farmě u Křemže.

Demonstrace ceny nezmění

Situace v této oblasti je také jedním z důvodů, proč dnes čeští zemědělci spolu s kolegy především z nových členských zemí EU hodlají demonstovat v Praze.

„Není dobře, že se část zemědělské veřejnosti snaží vystupovat velice radikálně, je tak sama proti sobě. Svým způsobem je sice pravda, že máme problémy s mlékem, že zemědělci potřebují pomoc, na druhou stranu je to kotraproduktivní směrem k bankám. Pokud říkám, že jsem na tom špatně a jdu žádat o úvěr, banka ke mně logicky cítí nedůvěru a mohu pak mít problém provozní úvěr získat,“ poukazuje na negativní stránku akce Perník. „My v asociaci dáváme vždy přednost jednání, myslíme si, že nátlakové akce jsou až poslední možné řešení a v tomto případě se možnost jednání nevyčerpala,“ argumentuje.

„Já považuji demonstraci za akci namířenou vůči Evropské komisi, její samotný efekt je spíše symbolický, protože cenu mléka nelze touto cestou změnit, nicméně jednáme s agrární komorou , aby demonstrace proběhla takovým způsobem, aby to nenarušilo jednání konference o kvalitě potravin. Toto téma by nemělo být protestem zastíněno,“ míní Gandalovič.