Informoval o tom ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák. Ohnisko zemětřesení se nacházelo v hloubce jen několika - dvou až pěti kilometrů. "Zemětřesení o takovéto síle nezpůsobují škody, ale bývají pocítěna i na vzdálenost několika stovek kilometrů. Bezprostředně po zemětřesení přišla do Geofyzikálního ústavu hlášení o pocítěných otřesech například z Českých Budějovic," uvedl Aleš Špičák.

Zemětřesení zaznamenaly velmi zřetelně všechny seismické stanice České regionální seismické sítě, jak je patrné z denního seismogramu stanice Kašperské Hory, která je svou polohou na jihu Čech epicentru zemětřesení relativně blízko.

Jihočeši pocítil záchvěvy půdy i na sklonku loňského roku. Konkrétně 29. prosince, kdy se jednalo o silné zemětřesení, otřáslo Chorvatskem.

Záznam seismografu z úterý 29 prosince ze Zvíkova.
Zemětřesení na jihu Čech: obyvatelka věžáku cítila vlnu, která prošla domem

Středně silná zemětřesení ve východních Alpách nejsou podle Aleše Špičáka vzácností.

Podle Jana Zedníka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, který drží seismickou službu na stanici na hradě Zvíkov, zemětřesení ve středním Rakousku o síle 4,2 pocítilo dost lidí. „Zatím nám dorazilo na devadesát vyplněných makroseismických dotazníků,“ vyčíslil. Hlášení veřejnosti většinou popisují projevy jako cinkání skleniček, vyšplouchnutí vody, různé houpání trvající od 2 do 10 vteřin. „Řada lidí během těchto otřesů zaznamenává nepříjemný pocit,“ zmínil.

Nejblíže ohnisku byla podle něj stanice Český Krumlov. „Ale zemětřesení bylo tak silné, že ho zaznamenaly všechny stanice České regionální sítě a denní seismogramy mají všude výrazné amplitudy,“ upozornil Jan Zedník.

Jeho slova potvrdil a doplnil také Petr Špaček z Ústavu fyziky Země Masarykovy university Brno, který má na starosti seismografickou stanici Stálkov na hranicích s Rakouskem, podobně silná zemětřesení se v oblasti východních Alp vyskytují poměrně často. „Nejvíce jižně a východně od toho dnešního - na linii mezi městy Zeltweg a Ebreichsdorf. Poslední silně pocítěné bylo nedaleko Vídně v roce 2016 u obce Alland; zhruba tisíc hlášení pocítění z území České Republiky,“ shrnul.

V širším okolí Liezen v oblasti vzniku dnešního zemětřesení dle jeho slov byla ohniska podobně silných zemětřesení v letech 1910, 1945, o něco slabší také v roce 2009 a silnější mezi lety 1810 - 1857 magnitudo až 5.

Podle Jiřího Málka z oddělení seismotektoniky Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR provozujícího nejbližší stanici k epicentru v Českém Krumlově toto zemětřesení vzniklo ve středu 20. 1. 2021 přesně v 8:30:26 středoevropského času a podle agentury EMSC (European-Mediterranean Seismological Centre) mělo magnitudo 4,2 v epicentru u města Admont. „V blízkosti epicentra jsou pravděpodobné i malé škody na budovách. Pocítili ho obyvatelé také v jižních Čechách, například v Českých Budějovicích nebo Prachaticích, jako slabé chvění, kývání židle nebo i cinkání nádobí,“ přiblížil pozorování obyvatel.

„Zemětřesení v Alpách jsou pozorována pravidelně a jednou za několik staletí se může vyskytnout i silné ničivé zemětřesení. 25. ledna 1348 postihlo rakouské město Villach silné zemětřesení, které zničilo jeho velkou část,“ uvedl historický fakt.