Jak přiblížila ředitelka Krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová, zemřelý nemůže být zdrojem kapénkové nákazy. „Může být pouze zdrojem nákazy přenesené dotykem,“ uvedla.

Zaměstnanci však pro zesnulé s covid-19 často vyjíždí do prostředí, kde se nachází lidé v karanténě, izolaci či sociálních zařízení, kde mají celé pozitivní patro. „Pro zamezení kapénkové infekce je vhodné použít respirátory třídy FFP3/FFP2,“ zmínila.

MINIMÁLNÍ KONTAKT

Při styku s potencionálním nakaženým pozůstalým je třeba omezit kontakt. „Na krátkou dobu do 15 minut, důležité je časté mytí a dezinfekce rukou. Infikovaná osoba musí používat roušku,“ sdělila Kotrbová.

Jak osvětlil jednatel 1. Koronerské David Tuček, o práci koronera není zájem ani za normálních podmínek. „V době pandemie je to o dost horší, je to rizikové povolání,“ naznačil s tím, že jeho zaměstnanci ohledávají zesnulé v Jihočeském i Plzeňském kraji.

Informace o karanténě či izolaci zjišťují předem. „Musíme ověřit, jestli jsou lidé v karanténě či pozitivní,“ upozornil s tím, že se navíc dotazují, zda byl u osoby za poslední 8 hodin prováděn test na covid-19. „Dostali jsme se do situace, zemřelá byla testována den před smrtí, výsledek ještě nebyl znám a my ji prohlédli standardně. Až druhý den jsme zjistili, že byla pozitivní,“ sdělil s tím, že neměla nařízenou karanténu.

Podle jeho slov je přenos onemocnění od zesnulého minimální. „Šíří se to aerosolem. Zemřelí nedýchá, ale jsou tam další členové rodiny, kteří mohou být nemocní,“ vysvětlil David Tuček.

NEŘÍKAJÍ PRAVDU

Koroneři mají nyní tak ve výbavě ochranné obleky, roušky, respirátory třídy 3 a rukavice. „Problém často vzniká už na dispečinku, složky IZS mají relevantní informace, ale rodiny nám v mnoha případech vědomě lžou,“ popsal praxi. Podle jeho vyjádření jde o asi 50 procent lidí, kteří vysloveně řeknou, že karanténu nemají. „Když to ověříme na hygieně, tak zjistíme opak,“ sdělil.

V senior domech se snaží o minimální kontakt se živými. „Před výjezdem se domluvíme, kde bude tělo, jestli jde o karanténní patro nebo mají speciální místnost,“ doplnil, že se vyhýbají riziku.

Koroner potvrzuje úmrtí, určuje způsob a příčinu smrti a vše administrativně zpracovává. „Těžko se prokazuje, zda osoba zemřela přímo na covid – selhání organismu na základě infekce nebo tam byla nějaká sekundární příčina,“ podotkl, že většinou jde o zástavu srdce, selhání oběhové nebo dechové.

Po sepsání dokumentů zůstává špinavá práce už na pohřebácích. „Pokud je tělo kontaminováno, tedy infikováno koronavirem, umísťují ho dvou přepravních vaků,“ upřesnil.

SPECIÁLNÍ NÁLEPKA

Jižní Čechy mají dle jeho slov specialitu, vaky se zesnulými pohřební služby označují samolepkami. „To je standard jen na jihu, nechávali jsme vyrobit samolepící štítky se znakem biohazardu, které se umisťují na svrchní vak se zesnulým,“ popsal, že jimi disponuje posádka aut.

Pitvu covidového těla provádí na žádost jen v pražské nemocnici Na Bulovce. „Je tam stále plno. To jsme zažili naštěstí jen jednou, když bylo několik možných příčin smrti, šlo o případ z Plzeňského kraj,“ specifikoval.

Už při první vlně pandemie zaznamenali rekordní nárůsty úmrtí. „Nejde pouze o úmrtí na koronavirus, ale na seniorech se velmi podepisuje sociální odloučení, v podstatě se utrápí,“ míní David Tuček, že to je největší problém dnešní doby.

Samolepící štítek na označení vaku se zesnulým s covid-19 v Jihočeském kraji.Zdroj: archiv 1. Koronerská

Koronavirus je kapénková infekce nejčastěji vnikající do těla sliznicemi (ústa, nos a oči). Nevznáší se ve vzduchu, je vázán na sekrety dýchacích cest. Podle studie Princetonské univerzity je covid-19 schopen ve formě aerosolu přežívat cca 3 hod., na površích od 8 (měď), přes 24 (nerezová ocel, teoreticky i papír/bankovky), až po 48 hod. (plast). Z povrchu se nelze infikovat vdechnutím, ale mechanickým přenosem.