Zdaleka nejen ti, kteří se zajímají o judaismus a jeho historii v regionu, navštěvují židovské hřbitovy. Připravili jsme si pro vás stručnou historii židovských hřbitovů, které můžete navštívit na Budějovicku - ať už pro tichou vzpomínku či pro jejich neuvěřitelný charakter.

České Budějovice

Židovský hřbitov v Českých Budějovicích.Židovský hřbitov v Českých Budějovicích.Zdroj: Národní památkový ústavNynější židovský hřbitov v Českých Budějovicích, v lokalitě U Křížku, nebyl prvním na území města. Ten nejstarší, středověký, se nacházel v místech dnešní křižovatky Hradební a Kněžské ulice. Další, pozdější, existoval na levém břehu Malše v místech nynější ulice Dr. Stejskala (dříve Divadelní). Současný hřbitov, s obřadní síní a domkem pro správce, byl podle historických pramenů založen roku 1866.

První pohřby se tu konaly rok po založení hřbitova, tedy v roce 1867. Jak uvádí Seznam hrobů židovského hřbitova v Českých Budějovicích (rukopis z roku 1936), prvním pohřbeným zde byl David Waldstein. Stejný pramen také uvádí, že do roku 1980 zde bylo pohřbeno 1334 židovských občanů.

Hřbitov U Křížku těžce utrpěl během německé okupace. Byl ničen a pustošen, náhrobky si po dohodě s nacisty dokonce odvážely některé kamenické firmy. Po válce dočkal jistých oprav díky přeživším holokaustu - 15. října 1950 zde byl odhalen památník souvěrců umučených v nacistických koncentračních táborech a padlých v boji proti nacismu, který dle návrhu architektky Marie Schwarzové zhotovil kamenosochař Josef Křivánek.

Zámek v Českém Krumlově je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Jihočeském kraji. Ilustrační foto.
KVÍZY: Jste opravdický znalec jižních Čech? Otestujte se v našich kvízech

Za komunismu ale byl hřbitov devastován ještě více. Kromě likvidace a odvozu náhrobků se také bořily obvodové zdi a prostor hřbitova se zavážel sutí a odpadky. V 70. letech městský výbor odsouhlasil zbourání obřadní síně, zachován byl pouze hrobníkův domek. Na místě se v té době dokonce pásly ovce a chystala se celková likvidace hřbitova.

Od roku 1990 byl hřbitov znovu opravován, a to díky Židovské obci, budějovickým úřadům a také univerzitnímu profesorovi Henrymu O. Hartovi, budějovickému rodákovi. Z původních více než 1300 pomníků se jich zachovalo pouze 350. Hřbitovní domek byl roku 1998 přeměněn na místo malé expozice o dějinách Židů v Českých Budějovicích a pamětní síň budějovické židovské obce.

V roce 2021 vydalo českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu publikaci Židovské hřbitovy na jihu Čech (Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová). Podrobné informace o fotograficky bohatě vybavené knize naleznete kliknutím zde.

Hluboká nad Vltavou

Židovský hřbitov v Hluboké nad Vltavou.Židovský hřbitov v Hluboké nad Vltavou.Zdroj: Národní památkový ústavAreál židovského hřbitova v Hluboké nad Vltavou se nachází u silnice na východním okraji Munického rybníka, asi půl kilometru od centra města.

Hřbitov, který je ohraničený kamennou zdí, založili v polovině 17. století (později byl v 19. století rozšířen) a nachází se na něm kolem 190 náhrobků barokního a klasicistního typu, jejichž výzdoba patří k tradičnímu židovskému umění. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1752. Pohřby se zde konaly až do roku 1941, následujícího roku hlubocká náboženská obec zanikla nacistickým vyvražděním.

Alšova jihočeská galerie slaví 70. výročí. Připravuje novou stálou expozici v Budějovicích i setkání s filmovým Vetřelcem.
Alšova jihočeská galerie má sedmdesát. Výročí oslaví s Vetřelcem

Místo posledního odpočinku, ohraničené kamennou zdí s pilířovou bránou, bylo roku 1993 rekonstruováno díky Nadaci pro rozkvět kulturního dědictví.

Koloděje nad Lužnicí

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí.Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí.Zdroj: město Týn nad VltavouDalší ze židovských hřbitovů na Českobudějovicku je v Kolodějích nad Lužnicí, kousek od řeky Lužnice při silnici na Chrášťany.

Tento areál vznikl kolem roku 1700, nejstarší dochovaný náhrobek je o pět let mladší. Hřbitov byl založen poté, co do Kolodějů nad Lužnicí zamířil příliv obyvatel vysídlených v letech 1681 - 1682 z nedalekého Týna nad Vltavou kvůli obvinění ze zavlečení morové epidemie.

Text vznikl s využitím památkového katalogu NPÚ. 

V roce 1695 byla v Kolodějích vystavěna synagoga (v místech dnešního pomníku padlým u mostu), ta ale byla roku 1948 zničena. V téže době zde vznikla i škola, dnešní číslo popisné 114. Ta zanikla roku 1898, posledním učitelem v ní byl pan Kisch, po kterém se dodnes udržel vžitý název Kišovna.

Na hřbitově samotném stávala i márnice 1900, která byla v době po druhé světové válce zdemolována. I zde je majitelem a správcem uzamčeného hřbitova Židovská obec v Praze.

Neznašov

Židovský hřbitov v Neznašově.Židovský hřbitov v Neznašově.Zdroj: Národní památkový ústavNecelý kilometr jihovýchodním směrem od Neznašova, části Všemyslic, nalezneme na kraji lesa a pole židovský hřbitov založený ve druhé čtvrtině 18. století. Zde se dochovaly zhruba tři stovky náhrobků, najdete tu i zrekonstruovanou márnici (původně z roku 1858) s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých. Starší část hřbitova ohraničuje kamenná zeď, novější část pak zeď cihlová.

Zimní cvičení si hasiči užívali.
Jihočeským hasičům nezamrzá úsměv na tváři ani po ledové koupeli

Nejstarší z dochovaných náhrobků se datuje do roku 1749. Počátky židovského osídlení v této lokalitě sahají na začátek 17. století, kdy místní komunitu významně posílili židovští obyvatelé z Týna nad Vltavou (viz výše). Na neznašovském židovském hřbitově se pohřbívalo do 30. let 20. století.