Před deseti lety mu v Innsbrucku jako druhému pacientovi na světě transplantovali obě nové. „Dnes jezdí na motorce po celém světě a užívá si aktivního života,“ napsal linecký deník OÖN. O svém druhém životě hovořil Kelz na kongresu rakouské společnosti pro chirurgii ruky v Linci. Poskytl také rozhovor OÖN.

Rozhodl byste se i dnes podstoupit útrapy transplantace a rehabilitace?

Bylo to tehdy nejsprávnější rozhodnutí. Chtěl jsem operaci bezpomínečně a obrátil jsem se na patnáct transplantačních center. Jen univerzitní klinika v Innsbrucku si na to troufla. Našel jsem tam nejskvělejší tým profesora Raimunda Margreitera a Hildegunde Pizové. Po celou dobu stála rodina na mé straně. Bez mé ženy bych to nejspíš nezvládl. Při terapii funkčnosti rukou jsem strávil na pět tisíc hodin.

Máte s rukami ještě problémy?

Od začátku mi nikdy nebyly cizí. Jen v chladu mívám problémy s jejich prokrvováním a také s jemnou motorikou to občas zaskřípe. Zapínání knoflíků je například ještě obtížné.

Pracujete znovu jako policista?

Myslím, že je to jedno z nejdůležitějších moci být znovu integrován do všedního života a do zaměstnání. Roztrhal jsem žádost o důchod, potřeboval jsem mít znovu nějaké úkoly. Devět měsíců po transplantaci jsem začal znovu pracovat. Po přeškolení působím v centrální koordinaci zásahů. Absolvoval jsem také vzdělávání mediátorů a přednáším k mým dvěma knihám, které jsem o prožitém napsal s přítelem Lattacherem.

Musíte brát ještě léky?

Beru už jen přípravky proti eventuální odmítavé reakci organismu. Že jsem je mohl redukovat, to je podle lékařů výsledkem síly mé vůle nebo tvrdohlavosti, jak někteří říkají. Mým mottem je nikdy nevzdat.

Z čeho čerpáte životní sílu a radost?

Manželka bohužel před rokem zemřela, ale několik týdnů už jsem dědečkem. Jízda na motocyklu a plavání mě udržují v kondici. Až na Austrálii jsem na svém BMW projel všechny kontinenty. Vždycky cestuji sám, protože tak se víc přiblížím k domácímu obyvatelstvu. Potřebuji takový aktivní život. Zanedlouho vyrazím do Murmansku…

Turistická čtyřiadvacetihodinovka

Východobavorský turistický svaz chystá na 19. a 20. červen druhý ročník „Bavorské čtyřiadvacetihodinovky“. Pro přátele turistiky jsou připraveny čtyři túry romantickou krajinou kolem Javoru, vždy vycházející a končící v Bavorské Železné Rudě, které účastníci absolvují nonstop.

„444 startovních míst, které jsou povoleny, bylo obsazeno během osmnácti minut,“ napsal sobotní pasovský deník PNP. Startovné je 50 eur.
Túry míří na Schwellhäusl, Národním parkem Bavorský les, na Javor a také do Čech. Na trasách jsou připravena různá překvapení. Noční etapy doprovodí slunovratové ohně na návrších atd. Pro děti je na místě startu v Bavorské Železné Rudě nachystán doprovodný program.