Kdo by chtěl v Českých Budějovicích popustit uzdu fantazii a hledal by zajímavé místo pro inspiraci, může směle zamířit do bývalých kasáren Jana Žižky z Trocnova. Stačí se ve dvoře otočit na podpatku a nechat na sebe působit areál, kde od konce 19. století sloužily tisíce vojáků. Dnes je armáda pryč a objekty kasáren místy vypadají, jako kdyby měly následovat osud neobývaných středověkých hradů. Jedna z branek připomíná skutečný zadní vchod do zakletého zámku. V jiném koutě rozlehlého areálu se ale pestrými barvami pyšní garážová vrata.

Hospodářský dvůr, městské sádky a od roku 1781 dělostřelecká skladiště a dílny. To byli známí předchůdci dnešních Žižkových kasáren v českobudějovické Žižkově třídě. Území vzdálené od hranic středověkých Budějovic zhruba kilometr bylo zastavováno postupně. Na severní straně ulice nedaleko vlakového nádraží v letech 1886 - 1887 vznikla nynější kasárna Jiřího z Poděbrad, kde dnes sídlí krajské vojenské velitelství. V letech 1890 až 1892 byla pak na jižní straně ulice postavena další kasárna, současníkům známá jako Žižkova.

Kasárna Jana Žižky z Trocnova

Kde stojí: Kasárna se nacházejí v Žižkově třídě v Českých Budějovicích.

GPS lokace: 48.9728956N, 14.4852647E

Kdy a kým byl postaven: Objekt byl vystavěn v letech 1890 - 1892 v místě vojenských skladů.

Kdy a jakou zažil největší slávu: V dobách předválečného Československa zde působil 1. pěší pluk Mistra Jana Husa. K velitelskému sboru pluku patřil v letech 1921 - 1923 i generál i. m. Josef Mašín (1896-1942).

Odkdy a proč chátrá: Kasárna chátrají v některých nevyužívaných částech od přelomu století, kdy se rozhodlo o tom, že armáda areál opustí. V roce 2006 přešly části kasáren na nové vlastníky například město České Budějovice. Aktuálně se využívá větší část areálu, ale na celkovou rekonstrukci se čeká.

Za první republiky, kdy asi byla doba největší slávy kasáren, byly objekty mimo jiné sídlem 1. pěšího pluku Mistra Jana Husa. K velitelskému sboru pluku patřil v letech 1921 - 1923 i generál i. m. Josef Mašín (1896-1942), popravený za 2. sv. války za odbojovou činnost nacisty. Od konce června 2023 generála Josefa Mašína připomíná na zdi kasáren pamětní deska.

close Příběhy opuštěných budov. info Zdroj: Deník zoom_in Příběhy opuštěných budov.

Po roce 1989 ale začala armáda vyklízet pozice a nakonec předala objekty kasáren jiným organizacím. Dnes se o nemovitosti dělí město České Budějovice, které je zčásti pronajímá, a třeba ministerstvo spravedlnosti. Komu se poštěstí dostat se dovnitř do opuštěných a aktuálně nevyužívaných částí, ten může mít pocit, že je v zakletém zámku. Pustá schodiště a prázdné místnosti. Jinde se ale pilně pracuje a chystají se i rekonstrukce a přestavby.

Velkou změnu v severozápadní části chystá česká justice. Ministerstvo spravedlnosti na to získá ze státní kasy 680 milionů korun. Pokud se uskuteční projekt, který byl připraven před několika lety.

Při návštěvě Českých Budějovic si nedávno ministr spravedlnosti Pavel Blažek prohlédl také chátrající kasárna Jana Žižky z Trocnova, kde ministerstvo už od roku 2012 zvažuje zřízení justičního areálu. O využití brownfieldu jednal s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou a primátorkou Českých Budějovic Dagmar Škodovou Parmovou. Přestavbou dvou stávajících budov a dostavbou jednoho nového objektu s mohutným skleněným průčelím by tak prostory patřící ministerstvu spravedlnosti bylo možné využít například pro nové sídlo okresního soudu, jehož stávající prostory jsou již nevyhovující a stísněné. V objektu by podle tiskového mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky mohlo mimo jiné sídlit i státní zastupitelství.

Výhodou kasáren je dobrá dostupnost v širším centru města. Proto chtějí společný projekt nového administrativního centra připravit ministerstvo spravedlnosti, město i kraj. Kousek od vlakového i autobusového nádraží a s dostatkem parkovacích míst a zároveň s navazností na další dopravní spojení. Místo, kde dnes mj. sídlí archiv soudu, tak dostane novou podobu a stane se reprezentativní částí centra krajského města.

Justiční areál

Výstavba justičního areálu v Českých Budějovicích je ve vysokém stadiu připravenosti, už je vydané stavební povolení. „Po rozhodnutí vlády o navýšení peněz v programu rozvoje justičních sídel bude možné ještě letos zahájit zadávací řízení na zhotovitele stavby. Výstavba areálu komplexně řeší fungování jihočeské justice,“ uvedl Vladimír Řepka na webu ministerstva spravedlnosti.

V Žižkově třídě by okresní soud mohl nabídnout větší pohodlí soudcům a dalšímu personálu soudu i účastníkům řízení a veřejnosti.

Podle projektu, který v roce 2020 připravil ateliér Masák & Partner, by průčelí nového křídla tvořila stěna složená ze skleněných polí. A sklo by hrálo důležitou roli u celé nové přístavby. V roce 2016 byla cena rekonstrukce dvou stávajících budov a přístavby stanovena ve výši 330 miliónů korun, teď se počítá s dvojnásobkem financí. Projekt pro stavební povolení mezi dvěma historickými křídly bývalých kasáren počítá s moderní minimalistickou vestavbou. Jak uvedl pro Deník v době dokončení projektu Václav Jankovský, jeden z vedoucích kanceláře Masák & Partner, investor stanovil, jaké má celkové potřeby například počty zaměstnanců nebo velikosti a počty jednacích síní. A ukázalo se, že bude nutné doplnit historické budovy dalšími prostory, protože ty současné nestačí k zabezpečení všech požadavků.

Město čeká rozhodování

Zásadní rozhodnutí o tom, co se stane v budoucnu s částí kasáren, která patří Českým Budějovicím, by podle českobudějovického radního a jihočeského hejtmana Martina Kuby teprve mělo padnout. Uvažovalo se už o tom, že by se do kasáren přesunuly některé agendy, které magistrát vykonává v přenesené působnosti. A výhodou by proto bylo dobré spojení do kasáren i pro občany z okolních obcí. To se ale může změnit. „Podařilo se nám od státu získat budovu na Mariánském náměstí po policii,“ vysvětlil Martin Kuba s tím, že místo do kasáren by se mohli někteří úředníci stěhovat na Mariánské náměstí. „Máme Jeronýmovu ulici, Mariánské náměstí, Žižkova kasárna,“ vypočítává Martin Kuba některé objekty, které už se využívají nebo by se mohly využívat pro chod magistrátu.

Město by si teď podle Martina Kuby mělo nechat zpracovat studii, která se bude věnovat současnému i budoucímu možnému rozložení agend. Pro Žižkova kasárna by možná přicházelo v úvahu i využití v kombinaci s nějakým jiným účelem než magistrátní agendou. „Abychom nedělali nesmyslné investice, které budou pro město jen zátěží,“ zdůraznil Martin Kuba.

Hudební klub

V areálu bývalých kasáren už město České Budějovice některé objekty také částečně pronajímá. Například hudebnímu klubu Žižkárna. Vedle hudebních akcí, které představují hlavní nabídku klubu, se pod hlavičkou Žižkárny konají i trhy a jiné akce.

Mezi posledními kapelami, které hrály v klubu, byly folkové sestavy. Výběr je ale mnohem širší, tematicky i teritoriálně. „Máme tady i Rakušany. Když jedou na tour," říká Vojtěch Divoký, jeden z organizátorů dění v Žižkárně. Dominují české kapely, hrají zde každý pátek, občas i soboty. „Tohle byla první sezona, kdy Žižkárna fungovala i přes zimu,“ říká Vojtěch Divoký a doplňuje, že je to závislé na tom, jak se podaří sehnat kapely.

Žánrově se střídají různé styly od punku přes metal až k folku. Občas zazní třeba techno. Od jara do podzimu se konají v některých nedělích trhy.

Covidová pauza

Hudební klub Žižkárna existuje zhruba pět let. Rok trvala podle Vojtěcha Divokého rekonstrukce, pak ale přišel covid a klub nuceně „usnul“. A po odeznění omezení se vyměnila parta, která se o chod klubu stará. „Kluci, co to založili, mají jiné práce, odešli na školy, přestali mít čas,“ vyjmenovává různé důvody Vojtěch Divoký a doplňuje, že sám přišel asi před rokem a půl, aby se klub oživil.

U základů Žižkárny stáli podle Vojtěcha Divokého například Radek Matoušek a Martin Novotný ze skupiny Akční Budějčáci. V poslední době vedl klub Michal Holobírek, provozovatel podniku Žíznivá gumovka v Panské ulici. „Pořádá v Panské Akustický festival nebo Rybí hody,“ připomíná Vojtěch Divoký. Sám Žižkárnu navštěvoval celé roky. Vzpomíná i na to, jak zde na kolech pořádali rytířské turnaje, inspirované těmi středověkými. Teď na výzvu předchůdce převzal starost o klub.

Městský holubník

V areálu kasáren se dokonce chystá i městský holubník. Projekt uspěl jako jeden z vítězů v tak zvaném participativním rozpočtu. Možná jde o první městský holubník v republice, a podle odborníků na tuto problematiku snad i úplně první podobnou stavbu ve střední Evropě na východ od Německa

Iniciátorka projektu Marcela Kassai, která získala podporu veřejnosti, je nadšená i z vybraného prostoru, odhaduje, že by mohl pojmout až 250 holubů. Naproti obchodnímu centru Mercury by ráda vybudovala půdní vestavba s hnízdními budkami. Náklady na vybudování by se měly vejít do 100 tisíc korun.

Výhody pro ptáky i lidi

Holubník by měl podle Marcely Kassai výhody i pro veřejnost. „Holubi zmizí téměř z ulic, jeho vybudování umožňuje soustředění hejna na jedno místo, a současně se jejich populace dostává pod kontrolu,“ vysvětlila. V hnízdišti se potom ptákům vyměňují snesená vejce za umělá a dostávají kromě vyvážené stravy také ptačí grit (pozn. redakce kamínky na trávení). „Neživí se tak na ulicích odpadky, neobtěžují a neoklovávají fasády domů ani sochy, protože jsou jejich potřeby naplněny v hnízdišti,“ přiblížila dále.

Na přípravě holubníku se začalo pracovat v roce 2021, kdy byla podle Tomáše Kubeše, vedoucího odboru správa veřejných statků na magistrátu, zadána tzv. Studie proveditelnosti městského holubníku v Českých Budějovicích. Jedním z výstupů bylo doporučení pro místo (objekt) kam holubník umístit. „Žižkova kasárna a jejich půdní konstrukce byla vybraná jako nejvhodnější po posouzení všech plusů a mínusů. Následně bylo vše konzultováno se státní veterinární správou a bylo zadáno pořízení projektové dokumentace. Nyní jsme ve fázi dokončovacích prací,“ říká Tomáš Kubeš s tím, že konstrukce je hotová a probíhá dovybavení podle požadavků legislativy. Do provozu by měla jít už letos na podzim.

V kasárnách by tak byla zdařile využita jedna jejich část. I když jako celek na nový život spíše čekají.