Jeho největším koníčkem je biologie. Dva roky studoval potravní vztahy jeskynních bezobratlých živočichů a s projektem z výzkumu se přihlásil do středoškolské soutěže Expo Science Amavet, kterou pořádá občanské sdružení Asociace pro mládež, vědu a techniku Amavet. Ve finálovém klání, jež se konalo v dubnu v pražském sídle Akademie věd ČR, nenašel přemožitele a porazil všech 38 zbývajících účastníků. Příští rok v květnu se díky tomu podívá do Pittsburgu ve Spojených státech amerických, kde se zúčastní mezinárodní soutěže INTEL – ISEF. Posuzovat se v ní bude na 600 prací z celého světa.

„Můj projekt byl založen na využití čtyř sledovacích metod, kterými se potravní vztahy testovaly. V praxi by se ta aplikace dala použít například pro studium půdní biologie,“ popisuje 17letý Ondřej Vošta z Budějovic, student Česko – anglického gymnázia. Samotné zkoumání prováděl převážně v laboratořích Jihočeské univerzity a objektem jeho zájmu byli především chvostoskoci ze slovenských jeskyní. „Je to podobné hmyzu, ale není to hmyz. Jedná se o asi tři milimetry velkého živočicha, který žije v půdě v jeskyních. Někdy třeba bývá vidět na sněhu obrovské množství takových černých teček, to jsou také chvostoskoci,“ vysvětluje Ondřej.

Za nejtěžší fázi svého projektu považuje metodu enzymatické analýzy. Je totiž založena na organické chemii a tu prý v době zahájení projektu ještě příliš neovládal. Nejvíc jej naopak bavila samotná práce se zvířaty, která mu přišla roztomilá. „Předtím už jsem dělal jednu podobnou práci na rostlinách, ale to mi nepřišlo až tak zajímavé jako tohle,“ zdůvodňuje student. Dodává, že jej úspěch v soutěži velmi překvapil. Čekal totiž, že bodovat budou spíš projekty spojené s matematikou nebo fyzikou. „Byly tam spíš technické věci, jako studium nanovláken a podobně. Porotu asi hodně zaujalo, že se jedná o dlouhodobý výzkum a rozhodla zřejmě i angličtina. Museli jsme totiž dělat prezentaci i v tomto jazyce a na základě toho dost prací vyhodili,“ popisuje Ondřej Vošta.

K hlubšímu zájmu o přírodní vědy jej přivedla jeho učitelka fyziky a chemie Květa Tůmová. Když totiž rozesílal vědecký pracovník Vladimír Šustr z Biologického centra Akademie věd ČR v Budějovicích do škol maily s nabídkou tohoto projektu, byla to právě ona, kdo na to Ondřeje upozornil. „Došel jsem tam a hned jsme se domluvili. Za svůj úspěch určitě vděčím i panu doktorovi Šustrovi, protože je to velmi vstřícný člověk,“ chválí student.

Doplňuje, že prvním krokem bylo zvládnutí samotné metodiky práce. Postupně proto pomáhal vědcům s vyhodnocováním jejich vlastních výzkumů. Musel také přečíst množství teoretických pouček a naučit se práci s živočichy v laboratorních podmínkách. Následně se pustil do už zmiňovaných čtyř sledovacích metod. První z nich byly enzymové, poslední pak mikroskopové analýzy.

„Modelovým živočichem byl zvolen jeskynní chvostoskok. Stanovoval jsem u něj aktivity ekologicky významných trávicích enzymů a prováděl potravně preferenční testy, kde byly nabízeny jako potrava kultury mikroogranismů izolované v jeskyních,“ popisuje se zaujetím. Ve svém výzkumu zjistil, že chvostoskok obsahuje všechny testované enzymy, což má svědčit o jeho schopnosti trávit zásobní cukry a buněčné stěny hub a buněčné stěny řas. Podrobné vědecké zkoumání mu samozřejmě zabralo hodně času, takže na jiné koníčky už ho moc nezbývalo. Do laboratoře chodil každý pátek na tři hodiny. Studiu chvostoskoků obětoval i podstatnou část letních prázdnin. U mikroskopu totiž trávil až tři dny v týdnu po třech hodinách. Vysvětluje však, že mu to nevadilo, a na dobrou knihu nebo film si našel čas i tak.

Poměrně jasnou představu má i o svém dalším profesním směřování. Po maturitě by rád studoval medicínu. „Před cestou do Ameriky budu na projektu ještě dál pracovat, tak, aby byl co nejdokonalejší. Pak se uvidí,“ konstatuje Ondřej. Na jeho úspěch je pochopitelně hrdá i učitelka Květa Tůmová, která jej vlastně k vědeckému bádání přivedla. „Samozřejmě, že je to velký úspěch i pro školu, kde máme několik talentů na přírodní vědy. Ondřej začínal s intenzivním studiem už někdy ve dvanácti letech a nyní jsou jeho zkušenosti znát,“ uzavírá Tůmová s tím, že za podobným úspěchem je nejen talent, ale také hodně píle.