Původně se na mostu vybíralo mýto. Byly to jen krejcary, jenže mýtný vybíral, když jel povoz do města, znovu když jel z města a ještě 3 krejcary za jednoho koně tam i zpět. Kočí si stěžovali na radnici, trochu se to vleklo, až přišla válka a mýta se zrušila v roce 1918. Na Zlatém mostě se také vybíral pivní krejcar a 15 % přirážky z cizího dováženého piva. Mýtný měl dost práce.

Kdysi: Zlatý most ve 30. letech 20. století.

Do času koňky byl Zlatý most jediným mostem přes Malši do města od jihu. Přijížděli po něm obchodníci na trhy, formani apod., přičemž jeden čas platilo pravidlo, že i projíždějící obchodník musel na náměstí vyložit zboží, které vezl. Platil trhový poplatek, točil se obchod a to dohromady zavdalo název Zlatý most. Od severu, to je od Prahy, most nebyl. Most přes Vltavu zvaný Dlouhý sbíral do města obchod ze západu, ale tak zlatý jako Zlatý most s tranzitem jih – sever nebyl.

Vlevo dole na pohlednici býval malý přístav lodiček. Dnes by se to hodilo. Malše sice nemá rozměry pro osmiveslice, ale v paměti jsou zde závody vodních motorových kluzáků. U divadla stojí nebo se rozjíždí ze stanice tramvaj na most a dále na Linecké předměstí. Divadlo ve srovnání s výstavními domy bloku Savoye vypadá obyčejně, ne-li přikrčeně. Před kavárnou Savoy je letní restaurace. Kromě divadla a Löwyho domu na rohu Biskupské připomínají domy Savoye velkoměstské nábřeží.

Tramvaje ve městě vyjely prvně v prosinci 1908, pravidelný provoz byl zahájen o půl roku později, ale nejezdily s cestujícími přes starý Zlatý most. Pro zatíženou tramvaj byl most nezpůsobilý, takže před mostem tramvaj zastavila, lidi vystoupili, šli přes most pěšky a za mostem zase nasedli. Přitom most přejela tramvaj ráno a večer.

Ze zprávy z dubna 1913 o zadání stavby nového Zlatého mostu: „C. k. místodržitelství pro Království české v Praze zadává zřízení nového železného (tzv. Zlatého) mostu přes Malši v Č. Budějovicích v km 146,6 Budějovické silnice říšské a vypisuje veřejné řízení nabídkové na základě projektu vypracovaného mostním odborem při c. k. místodržitelství v Praze. Práce rozpočteny jsou včetně zřízení a odstranění dřevěného provizoria obnosem 36.811,66 K."

Nejprve byl postaven a dokončen v říjnu 1914 provizorní most v místech proti proudu blíže k armáďáku. Most se používal včetně tramvají do srpna 1916, kdy byl postaven nový Zlatý most. Zatěžkávací zkouška se konala dne 8. června 1916. Most byl zatížen třemi naloženými motorovými vozy a dvěma vlečnými vozy elektrické dráhy (zatím není znám z této zajímavé zkoušky, kdy byl most plný tramvají, ani jeden snímek).

Úhrnné zatížení mostu činilo 50.000 kg. Délka mostu obnáší 40 m, šířka 12,5 m. Váha železné konstrukce činí zaokrouhleně 240.000 kg, váha vozovky 190.000 kg. Tlak na jedno ložisko při zatěžkávací zkoušce byl 120.000 kg.

Práce spojené se stavbou pobřežních pilířů a se zřízením vozovky byly prováděny firmou Ing. Josef Pfeffermann, podnikatelství staveb, spol. s r. o, v Č. Budějovicích. Železnou konstrukci a montáž provedla firma Bratří Prášilové a spol., v Praze – Libni.

Železný most měl ale namá᠆le. Až 20. dubna 1912 rozhodl obecní výbor, že nový Zlatý most bude opět ze železa. Předtím část zastupitelstva prosazovala most železobetonový, na který už byly přislíbeny a dokonce přijaty subvence.

JAN SCHINKO