Policii napřed tvrdil, že ho k činu donutili ruští vymahači dluhů. Pak uvedl, že v Německu byl s Pavlem N. a Lenkou, kteří jeli navštívit Pavlova bratra a Lenčina druha Roberta do věznice. Karel si prý měl při cestě "odpracovat" dluh u Pavla loupeží… Pavel N. mu také akci do detailu připravil. V supermarketu v Řeznu se to Karlovi nepovedlo, tak šli druhý den na banku v Pasově.

Zadržený Karel při vyšetřování zavedl policii k úkrytům, v nichž měl po činech přenocovat. V tom pasovském našla mj. svetr, který měl na sobě muž zachycený na kameře při přepadení téže banky v lednu. Karel P. na snímku identifikoval Pavla N.

P. dostal v Pasově pět let, z nichž si šestnáct měsíců odseděl. Na N. byl vydán zatykač a nakonec se ocitl před Krajským soudem v Č. Budějovicích. Obvinění popíral. Karel - v budějovické věci jako svědek – se ho snažil podpořit. Vypověděl, že prý tehdy potřeboval peníze, tak si je v Německu hodlal opatřit. Ostatní se na jeho akcích nepodíleli, nevěděli o nich, prohlásil.

Ke své pasovské výpovědi zatěžující kumpána řekl, že si vymýšlel. Doufal, že dostane menší trest, když vypoví, že to vymyslel Pavel a on to jen provedl. Po křížovém výslechu v Budějovicích to nakonec "položil".

"Odpracovával" si dluh?

Soud přečetl jeho výpověď před vyšetřovatelem. Podle ní jejich příběh začal Karlovými půjčkami od Pavla na automaty, vymáháním vícenásobku za pomoci ruského vyděrače a posléze návrhem možnosti si dluh "odpracovat" trestnou činností. V Řeznu Pavel vyzvedl z nějaké zahrady pistoli v igelitce, v Pasově odněkud přinesl nové tisícimarkovky. Plán něco udělat v Norimberku jim zhatila tamní policie, když je předtím náhodně zkontrolovala. Pavel mu tedy ukázal supermarket v Řeznu, který měl přepadnout, a úkryt v kanále, kde na ně měl počkat do druhého dne. Nakreslil mu plánek obchodu s chodbou k místnosti s trezory a popsal mu, jak má přepad provést. "Naučil mě dvě slova - Ruhe a Geld," uvedl P. na policii.

Když akce nevyšla, Pavel ho instruoval k přepadu banky v Pasově. Koupil mu věci na převlečení, ukázal mu úkryt v kanálu. Při útěku z banky s lupem v přepočtu 31 408,56 Kč byl P. zadržen. Při vyšetřování se ho policie rovnou ptala na bratry N., ukázala mu fotografie z minulého přepadení filiálky. Řekl, že podle postavy, tvaru hlavy, srostlého obočí se dle jeho soudu jedná o Pavla. O této výpovědi řekl svědek u soudu, že je pravdivá.

Na závěr dokazování obhájkyně Pavla N. zpochybnila svědectví úředníků banky k osobě pachatele prvních přepadů a zdůraznila nevěrohodnost svědka P. Pavel N. opakoval, že je nevinen. Nekvalitní fotografie bankovní kamery by měli posoudit znalci na filmové záběry. Očití svědkové přepadení v popisu pachatele nemluví o největším markantu jeho obličeje, velké jizvě na obočí, a uvádějí až o deset centimetrů nižší výšku. Žádal doplnit dokazování posudkem znalce z oboru kriminologie, zda má opravdu šikmé oči a srostlé obočí - atd.

Senát poté uznal Pavla N. (32) vinným loupeží v pasovském OÖ-Bankhausu 26. ledna 1995 - s plynovou pistolí donutil personál k vydání 8800 marek. Zprostil ho ale obžaloby z útoku, při němž měl 21. 12. 1994 odnést rovněž z OÖ-Bankhaus v přepočtu 936 000 Kč. K dalším dvěma loupežím přiměl podle soudu v červnu téhož roku Karla P., přičemž tyto činy zosnoval a řídil. Vyměřil mu za to šestiletý trest. Odvolání obžalovaného zamítl Vrchní soud v Praze.

A druhé kolo…

Mezitím napadla k soudu obžaloba z další zlodějské série bratrů N. a dalších spoluobžalovaných mladých lidí ve věku od 21 do 32 let ze Strakonic. Pavel byl tentokrát viněn ze vniknutí pomocí štaflí do prvního patra domu, z něhož odnesl hotovost a věci za asi milion. Páčil výherní automaty, vnikal do škol, do ordinací nemocnice, po lešení a střechou do domu v Písku, údajně na objednávku s cílem poškodit majetek známého advokáta, po hromosvodu do hotelu na Kubově Huti, atd.

Na lavici obžalovaných s ním tentokrát usedl i bratr Jiří (25). Otevírali rozbruskou poštovní trezory, z polikliniky v Budějovicích odcizili mimo jiné dentální drahé kovy za 586 109 korun a drahokovné slitiny za 316 766 Kč, obdobně navštívili i zdravotnická zařízení v Domažlicích a v Plzni. Jiří řádil hlavně po prodejnách a restauracích, ale také v obecních a jiných úřadech, atd. Spis bratrů N. má asi 4000 stran. K hlavnímu líčení byli dovezeni z výkonu předcházejících trestů z věznice v Oráčově. Teprve pak, v roce 2001, mohl Krajský soud v Č. Budějovicích uzavřít jejich starou dlouhou zlodějskou cestu. Pavlovi stanovil souhrnný trest odnětí svobody na deset let, Jiřímu šest let.