Nedopadlo to dobře…

Po rozloučení s hostitelem hledali 29. února navečer po městě auto, kterým by mohli odjet. V devatenáct hodin přijela na parkoviště za panelákem 27letá žena ve starším audi, vystoupila a brala si věci. Martin k ní přistoupil, chytil ji do kravaty a táhl ji za popelnice.

Pro klíče od auta, které jí spadly, přiběhl Dominik, sebral i kabelku přepadené ženy a vůz v ceně asi 106 000 korun s uloženými věcmi za 5000 Kč nastartoval. Martin ženu pustil, přisedl a odjeli. Kolem 20.20 hodiny načerpali v Litvínovicích 38 litrů nafty a odjeli bez zaplacení. Ve 21 hodin byli zadrženi v Rakousku. Jak Dominik řekl, chtěli jet co nejdál od hranice, a nepřemýšleli prý, co pak. Chytli je ale hned.

Před krajským soudem se Dominik doznal, Martin tvrdil, že si na čin nepamatuje, byl prý „mimo“. Údajně viděl vystupování té paní z auta, dál už si vybavuje jen fragmenty jako sebrání klíčů ze země a nasedání do toho auta.

Přepadená žena uvedla, že při škrcení nemohla dýchat, ztrácela vědomí a měla strach, že ji ten muž zabije. Když ji pustil, zavolala policii. V nonstopu si pak vzala dva, tři dny volno, v pracovní neschopnosti nebyla. Nadále má nepříjemné pocity z lidí za sebou a při vystupování z auta.

Znalec poškozenou označil za silnou osobnost, která se s traumatizujícím zážitkem dobře vypořádává. Z lékařského hlediska udělala správně, že se tak rychle vrátila do práce.

Kamarád, kterého obžalovaní tehdy přijeli navštívit, řekl, že o jejich plánu ukrást v Kaplici auto nic nevěděl. Řekli mu prý jen, že chtějí přes Rakousko do Španělska.

Obhájci zapochybovali, zda při loupeži skutečně došlo k těžké újmě na zdraví - poškozená uvádí, že za dva dny šla do práce. Zaměstnání v nonstopu vykonávala jen s jakousi opatrností, potenciální nedůvěřivostí, ale tak by se prý jistě choval každý z nás. Přítomné poškozené vyslovili obhájci za její postoj úctu a respekt. Dominik činu zalitoval a dívce se omluvil.

Krajský soud poté uznal oba chlapce vinnými zločinem loupeže, přečinem krádeže a Dominika navíc přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí, zákazu řízení. Dominikovi uložil čtyři a půl roku a zakázal mu tři roky řídit, Martinovi, který byl při loupeži aktivnější a má i pestřejší trestní minulost, pět a půl roku.

K výši trestu předseda senátu řekl, že přepadená žena utrpěla i posttraumatickou stresovou poruchu, ale soud nezjistil, že by ji omezovala delší dobu v běžném způsobu života či jí způsobila velmi citelnou újmu. Soud proto čin kvalifikoval jen v základním odstavci loupeže. „Obžalovaní mají štěstí, že událost poškozená tak dobře zvládla,“ uvedl předseda senátu.

V sazbě 2 až 10 let pak soud přihlédl k okolnostem činu, k tomu, že obvinění loupež naplánovali, dopustili se jí v noci, na odlehlém místě, ve spolupachatelství, že oba byli již odsouzeni a nyní posuzované skutky spáchali v podmínkách.