L. něčím zabaleným do ponožky rozbil okno a muže uvnitř napadl s požadavkem vydání peněz. Sápal se mu po ledvince. Napadenému se ale podařilo se zraněními hlavy z místa odjet. Lékařskou péči odmítl.

Obviněný v přípravném řízení odepřel výpověď. Za dva měsíce tvrdil, že v době činu vůbec v Budějovicích nebyl. Měl být v Bavorově, což mu potvrzovali dva bratři, které tam prý navštívil. Vyráběli údajně mikolášské masky…

To vyvrátily záznamy o provozu jeho mobilu. V 18.28 hodiny zaznamenala volání z něj na telefon jeho přítelkyně telekomunikační buňka v Dlouhé a ve 20.55 jeho přístroj přijal v Nádražní rovněž v krajském městě SMS. Obžalovaný vysvětloval, že mobil tehdy nechal doma a nejspíš jej použila přítelkyně.

O jeho vině svědčí otisk prstu na levém zrcátku auta přepadeného muže. To pan L. vysvětloval tím, že poškozený často vůz parkuje na sídlišti Máj a on že na něm mohl nechat otisk při náhodném roztlačování. To ale soud odmítl. „Ještě jsme nikoho neviděli tlačit auto za přední zrcátko,“ řekla v odůvodnění předsedkyně senátu.

Na zmíněné ponožce s nástrojem k rozbití okna se našla pachová stopa obviněného. Tu policie jistě zlovolně nevytvořila, mínila k tomu soudkyně.

Zločiny z archivu.Zdroj: DeníkOkresní soud uznal pana L. vinným loupeží. Nepřitakal mínění státního zástupce, že jde o zvlášť nebezpečného recidivistu v souvislosti s loupeží z roku 1992. Výkon trestu za ni mu byl pak neustále posouván vzhledem k jeho dalším odnětím svobody za jiné pozdější skutky majetkové povahy a pan L. šel na svobodu až v březnu 2005. „To těžko může podstatně zvyšovat společenskou nebezpečnost jeho činu z loňského prosince,“ mínila obhájkyně.

Jak pak připomněla předsedkyně senátu, posledních deset let byl obžalovaný prakticky neustále ve vězení. Poslední sankci vykonal 22. září 2008… „Vzhledem k vašemu způsobu života jsme jako přiměřený shledali trest odnětí svobody na pět let do věznice s ostrahou,“ uzavřela předsedkyně senátu.