Proč že ho tady nechceme? Třeba proto, že v prosinci 2003 byl stejným soudem odsouzen za loupež na sedm let a devět měsíců a k onomu zákazu pobývat v jižních Čechách čtyři roky. Tato sankce se po dobu pobytu uvěznění přerušuje, takže pan Miroslav sem nesměl ani poté, kdy si 5. červencem 2011 trest odnětí svobody odpykal.

Dvakrát byl poté na území kraje přistižen, což mu napodruhé v Písku vyneslo další nepodmíněný trest. Vykonával jej pár dnů a šel ven na amnestii. Když ho v lednu znovu sebrali, řekl, že zákaz porušil záměrně, aby se do vězení vrátil…

Soud zhodnotil rejstřík trestů obžalovaného s 24 záznamy a uzavřel, že možnosti jeho nápravy jsou ztížené. Nevedl k ní ani mnohonásobný a dlouhý pobyt ve vězení. Vzápětí, co byl na amnestii propuštěn z výkonu trestu za obdobný přečin, cíleně a záměrně s pohnutkou a motivem vrátit se do vězení se dopustil stejného skutku. Částečně mu polehčuje doznání. Je starobní důchodce, má zdravotní potíže přiměřené věku, a proto mu soud vyměřil devět měsíců do věznice s dozorem.

Pavilon Z v areálu Výstaviště České Budějovice po rekonstrukci.
Černá a bílá nově vládnou pavilonu Z budějovického výstaviště

Pan Miroslav se odvolal. Opakoval, že na nečekanou amnestii nebyl psychicky připraven a neměl ani připraveny varianty, co po propuštění bude dělat. Schválně porušil zákaz pobytu a čekal v restauraci, až si ho policie vyzvedne a předá do tepla, dodala obhájkyně před krajským soudem. Nesprávnost svého neuváženého a nelogického jednání si uvědomil až následně.

Líčil senátu, že z vězení doprovázel rovněž amnestovanou ženu, s níž si prý slíbili vzájemné soužití, jenže ona ho zklamala a on se v tom neštěstí a rozrušení hleděl dostat zpátky za mříže. „Mám ale venku přátele, mladé lidi, kteří mi píší, že jim chybím a že na mne čekají. Obávám se, že by je to čekání ale mohlo omrzet a já bych do budoucna neměl ani toto zázemí,“ přesvědčoval soud. Zda by mu prý s přihlédnutím k věku a stavu trest nesnížil…

Ten ale jeho odvolání zamítl.