Hrůzy druhé světové války a nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů nedávají dodnes spát mnoha lidem.

Jsou mezi nimi i studenti Střední školy obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborné školy z Českých Budějovic a Střední ekonomické školy Jana Pavla II. v polských Gorlicích. Zapojili se proto v loňském roce do mezinárodního projektu Zmizelé a nalézané osudy, který organizovalo ministerstvo zahraničních věcí. Jeho cílem bylo přiblížení klíčových historických a politických událostí 20. století dnešním studentům.

Návštěva Osvětimi

V rámci projektu vytvořili studenti informační panely, na kterých jsou fotografie a texty. V současné době jsou k vidění v přízemí krajského úřadu. Většina z nich poputuje potom na nějaký čas do Polska. V Českých Budějovicích zůstane natrvalo jeden z nich. Věnuje se zániku budějovické židovské obce a zboření zdejší synagogy, ke kterému došlo začátkem července 1942. V té době patřila mezi největší synagogy v Evropě. „Málokdo dnes ví, že v Budějovicích vůbec nějaká byla. Po Černé věži to přitom byla druhá největší dominanta města,“ upozornil koordinátor projektu Antonín Sekyrka.

Studenti navštívili například i koncentrační tábor v Osvětimi. „Toto místo mě velice zasáhlo. Všude byly samé příběhy a portréty, ze kterých běhal mráz po zádech,“ popsala studentka maturitního ročníku Marie Beránková. Výsledky své práce představili studenti včera na slavnostní vernisáži výstavy.

Účast pamětnice

Zúčastnila se jí i jednaosmdesátiletá Hana Tvrská z Českých Budějovic, která odcestovala v roce 1942 s celou svou rodinou do Terezína. Poté ji čekala strastiplná kalvárie po koncentračních táborech v Osvětimi a v Bergen Belsenu. Konce války se dožila pouze ona a její maminka. Dalších šedesát sedm příbuzných hrůzy vyhlazovacích táborů nepřežilo.

Se svým pohnutým životním osudem seznamuje Hana Tvrská studenty na besedách a setkáních. „Hodně se ptají na to, jak jsme tehdy žili, co jsme jedli a jak jsme se vyrovnávali se všemi těmi útrapami,“ řekla Tvrská.

V rámci projektu navštívili také studenti pomníky padlých vojáků z první i druhé světové války. „Když člověk pod sebou vidí napsaná jména otce i několika synů, tak hned získá na válku jiný pohled. Tehdy mu dojde, jak moc válka ovlivnila životy jednotlivých rodin,“ poznamenal koordinátor projektu Antonín Sekyrka.

Středoškoláci navázali během svého výzkumu také spolupráci s vnukem spisovatele Jaroslava Haška Richardem.

Zjistili totiž, že Haškův Švejk je v Polsku nesmírně populární. Má zde své fankluby a v mnoha městech jsou k vidění jeho sochy. „Oproti tomu v České republice není ani jedna,“ řekl Antonín Sekyrka. Svou pozornost věnovali žáci i nacistickým zločincům.
Jedním z nich je Adolf Eichmann. Rodák z rakouského Lince, který bývá označován za hlavního strůjce holocaustu, si totiž vzal za manželku Veroniku Lieblovou z Mladého.

Zvrácené století

„Podařilo se nám vypátrat dokonce jednu pamětnici, která jej zažila. Mluvili jsme s ní a ukázala nám i dům, kde Lieblovi žili. Na jeho místě dnes stojí v Mladém samoobsluha,“ zmínila studentka Alena Orosová.

Po válce se Eichmannovi podařilo uprchout do Argentiny. V roce 1960 jej odsud unesli agenti izraelské tajné služby Mossad a o dva roky později jej popravili. Polští studenti zmapovali stejným způsobem osud velitele osvětimského koncentračního tábora Rudolfa Hösse. Jeho životní pouť skončila v roce 1946 na šibenici za krematoriem číslo jedna v Osvětimi.

Slavnostní vernisáže se včera zúčastnil také hejtman Jiří Zimola. Jako bývalý učitel dějepisu ocenil, že se studenti věnují novodobé historii i přesto, že se ve školách příliš neučí.

„Celé dvacáté století se do dějin zapíše jako století zvrácených – ismů a je důležité mít to stále na mysli,“ řekl Zimola. Výstavu fotografií mohou navštívit zájemci do čtvrtka 25. února.