Osm dlouhých nohou, děsivá vizáž. Pro arachnofobiky naprosto odpudivá kombinace, ze které jde strach. Pavouci se v mnohých domácnostech nestávají zrovna vítanými návštěvníky. V případě toho úplně největšího pavouka v Česku, ba i v celé Evropě, si ale mohou jejich odpůrci oddychnout. Doma jej nepotkají, tento pavouk si buduje podzemní nory v suchých oblastech, a navíc je poměrně vzácný. Řeč je o slíďáku tatarském, který i u nás našel vhodné podmínky k životu.

Včetně nohou slíďák tatarský dosahuje velikosti až sedmi centimetrů, tělo mohou mít samice dlouhé až 3,5 centimetru, samci jsou celkově o něco menší. Vyskytuje se převážně ve stepních oblastech chudých na vegetaci, žije však také na několika místech Moravy, kde obývá především opuštěné pískovny a hlinitopísčité břehy slepých ramen řek.

Ačkoli to laika možná překvapí, krokodýli patří mezi velmi rychlé plavce.
Krokodýl se stal hvězdou internetu, lidé se po zhlédnutí videa neubrání smíchu

Buduje si podzemní nory, které připomínají myší díry. Vystlané jsou pavučinou a hluboké mohou být až 20 centimetrů. Přes den na něj nenarazíte, pavouk je schovaný v noře a k večeru se vydává na lov. Jeho kořistí se stává větší hmyz, ale i jiní pavouci.

Kvůli své velikosti a chlupatému tělu připomínajícímu tarantuli, díky čemuž i získal takovou přezdívku, působí nebezpečně. V případě setkání se ale není třeba obávat. Stejně jako naprostá většina pavouků je jedovatý, jeho jed však člověku neublíží. Kousnutí je bolestivé, pavouk však není agresivní a kousne jen v případě ohrožení.

Následky kousnutí

„Následky kousnutí jsou podobné jako po píchnutí špendlíkem. Rána jen bolí pozor ovšem na druhotnou infekci, která se do ní může dostat,“ uvedl zoolog a arachnolog Petr Dolejš.

Díky svému jedinečnému vzhledu je slíďák tatarský poměrně snadno rozpoznatelný druh pavouka, má tmavé chlupaté tělo s bílými tečkami na zadečku.

Slíďák tatarský v Česku v 50. letech minulého století dosahoval až na střední Moravu. Od 70. let jej nikdo nespatřil, pravděpodobně vymizel úplně, ale v 21. století se opět začal od jihu rozšiřovat. Jeho výskyt v letech 2001-2018 odborníci zaznamenali u Hustopečí, Hodonína, Veselí nad Moravou nebo u Bzence. Poslední nález zaznamenali v letošním roce, úplně poprvé jej u nás objevil v roce 1924 arachnolog Josef Kratochvíl.

Kriticky ohrožený pavouk slíďák suchopárový.
Naděje pro slíďáka: ohroženým pavoukům pomůže vypalování, zjistili vědci z Brna

Do května roku 2019 nebyl tento druh pavouka chován v žádné zoologické zahradě. Úplně první zoo na světě, která jej vystavila, se stala 26. května 2019 Zoo Praha. V Geosvětě do konce června 2019 zoo vystavovala mimořádně velkou samici, která patří k nějvětším známým exemplářům tohoto druhu minimálně v Česku. Její velikost se pohybovala kolem horních limitů maximálních rozměrů, tedy včetně nohou sedm centimetrů.

„Když mi přišel dotaz, jestli v zoo nechceme vystavit velikou samičku slíďáka tatarského, která byla pro výzkumné účely odchycena na jižní Moravě, ani na okamžik jsem nezaváhal,“ uvedl tehdy ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Unikát v zoo

Expozici slíďáka tatarského v zoo otevřeli za účasti významných hostů, jako například arachnologa Vladimíra Huly z České arachnologické společnosti, který společně se svým synem samici nalezl, když dostal od kolegů tip na lokalitu na Hustopečsku.

„Žádná zoologická zahrada na světě tento druh dosud nevystavovala, takže jde o opravdový unikát. Navíc jsem měl možnost vidět v různých muzeích různé jedince nalezené nejen v České republice, ale i v dalších zemích, kde se vyskytuje, a je to opravdu obrovská samice,“ doplnil arachnolog.

Myslivec Radomil Holík chová lišku Coco v panelovém bytu na prostějovském sídlišti.
Liška Coco žije v prostějovském paneláku. Je mazaná a ukradne, co se jí líbí

Slíďák tatarský však není jediným druhem pavouka vyskytujícím se v Česku, ze kterého mohou mít lidé obavy. Notoricky známým pavoukem se stala také zápřednice jedovatá, nejjedovatější pavouk v Česku, který se k nám dostal z jižní Evropy. Ve skutečnosti jsou ale případy kousnutí zápřednicí velmi výjimečné. Kousnutí je kvůli jejím klepítkům bolestivé, stejně jako v případě kousnutí kterýmkoli jiným pavoukem ale nepředstavuje žádné vážné nebezpečí. Jen málo druhů pavouků v případě kousnutí dokáže vyvolat reakci a naprostá většina příznaků se projevuje pouze lokálně.

„Uvědomme si, že na bodnutí včelou, vosou či sršní u nás, bohužel, každoročně někdo zemře. Na kousnutí naším pavoukem u nás ještě nikdo nikdy nezemřel,“ zdůrazňují odborníci z České arachnologické společnosti.